F N B   V Č E R A 

 Fotogalerie   zpět na hlavní stránku

Když se řekne Na Bulovce ...

V polovině roku 2006, konkrétně dne 21. června, oslavila pražská Fakultní nemocnice Na Bulovce své 75. narozeniny. V následujících řádcích si připomeneme, jakými proměnami za dobu své tři čtvrtě století trvající existence prošla a co vlastně předcházelo jejímu vzniku.

Historie do roku 1931

Když dne 12. května 1358 vydal český král Karel IV. nařízení ukládající zřídit v okruhu tří mil od Prahy vinice, jistě netušil, že tím nepřímo přispěje k pojmenování nemocnice, která měla vzniknout o téměř šest století později. Jedním z majitelů vinic byl i hrabě Bernard Bulle z Bullenau, který se usadil severně od Prahy na kopci, který je od té doby Pražanům známý pod jménem Bulovka. Vybudoval zde barokní zámeček, který v průběhu let začal sloužit též jako vojenský lazaret. V poválečném období potom fungoval jako vychovatelna pro nezvladatelné děti pražských měšťanů.

Koncem 19. a počátkem 20. století procházela Libeň velkým průmyslovým rozvojem. Vznikaly zde nové závody a provozovny, které vyžadovaly stále více pracovních sil a kladly také zvýšené nároky na infrastrukturu obce. Souběžně s těmito potřebami proto nebývale rostl počet obyvatel, sdružujících se především v dělnických koloniích. Tamní hygienické podmínky však měly za následek významný nárůst nemocných, a to především v důsledku rychle se šířících infekčních chorob. Malá infekční nemocnice s dvaceti lůžky, která v areálu bývalé vinice Bulovka působila od roku 1896, nemohla tomuto stavu zabránit. Stále zřetelnější nedostatek zdravotních lůžek proto přiměl po přidružení Libně k Praze v roce 1902 pražské radní a radu starších přistoupit k radikálnímu řešení. Na slavnostní schůzi sboru obecních starších města Prahy bylo dne 18. 10. 1910 rozhodnuto postavit na jihovýchodním svahu Bulovky novou nemocnici. Původní plány počítaly s několika pavilony, propojenými chodbami a tunelem, s celkovou kapacitou cca 360 lůžek. Technickou podporu a jistý stupeň nezávislosti měl zajišťovat energetický pavilon, kotelna, prádelna, kuchyň a vlastní laboratoře.

První světová válka však tyto záměry výrazným způsobem narušila. Roku 1915 byl dostavěn pouze infekční pavilon se 160 lůžky; ostatní práce byly zastaveny. I přesto se ve velice krátké době ukázala prozřetelnost, s níž byla nová nemocnice budována. Nový infekční pavilon dokázal zajistit nejen léčbu, ale především tolik potřebnou izolaci pacientů postižených nakažlivými nemocemi.

S koncem první světové války a ustavením Prahy jakožto hlavního města Československého státu došlo v důsledku neustále se zvyšujícího počtu obyvatel k znovunastolení otázky nemocnice na Bulovce. Ve velmi krátké době byly zahájeny přípravy na výstavbu zbrusu nového zdravotnického zařízení, které se mělo jak svojí architekturou, tak také léčebnými postupy a technickým vybavením zařadit mezi nejmodernější nemocnice v Evropě. Samotné stavební práce začaly v roce 1925 dle projektu vrchního fyzika Prahy MUDr. Ladislava Procházky a profesora MUDr. Karla Hynka, garanci nad nimi převzal Stavební úřad Prahy. Během šesti let již byla nemocnice z velké části hotová, a to včetně veškerých obslužných provozů a ubytovací budovy pro personál, a bylo tak možno ji oficiálně předat Pražanům.

Historie po roce 1931

Dne 21. 6. 1931 byla Nemocnice Bulovka slavnostně otevřena. Ceremoniálu provázejícího tuto akci se zúčastnila celá řada významných hostů v čele s primátorem Prahy JUDr. Karlem Baxou, kterého doprovázeli ministři a mnoho vynikajících lékařů a dalších odborníků. Všichni měli možnost obdivovat nové zdravotnické zařízení, ojedinělé nejen svým technickým či personálním vybavením. Nová nemocnice byla schopna v rámci svých 765 lůžek zajistit skutečně komplexní a vysoce odbornou lékařskou péči, přičemž okruh své působnosti neustále rozšiřovala. Vzniklo zde např. první specializované urologické oddělení v Československu, rok na to byl v tuberkulózním pavilonu zřízený Ústav pro studium tuberkulózy při Univerzitě Karlově.

Velmi záhy přestala původní lůžková kapacita stačit narůstajícímu počtu pacientů a bylo přistoupeno k dalšímu rozšíření nemocnice na 900 lůžek. V roce 1936 byl otevřen dermatovenerologický pavilon, na něj pak navázal v roce 1940 infekční pavilon. Při zrodu tohoto pracoviště stál profesor MUDr. J. Procházka, DrCs., posléze jeho dlouholetý pracovník a vedoucí lékař. Sérii rozšiřování ukončilo interní oddělení, jehož provoz byl zahájen v roce 1941.

2. světová válka představovala těžkou zkoušku také pro zaměstnance nemocnice. Mnoho z nich bydlelo na svých odděleních a nesmělo se bez vědomí primářů vzdalovat, sestry se nesměly ani vdávat. Byla zavedena týdenní 56hodinová pracovní doba. Navzdory těmto opatřením se nemocnice aktivně účastnila odboje. Během okupace se v jejích prostorách skrývalo mnoho našich občanů, byly odtud také tajně zasílány léky a zdravotnický materiál odbojářům. Svou pomoc poskytla i během květnového Pražského povstání.

V souvislosti s tímto obdobím se nemocnice Bulovka zapsala do myslí našich občanů zejména událostí, která odstartovala černé období českých dějin. Poblíž nemocnice spáchala dne 27. 5. 1942 skupina parašutistů atentát na zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Ihned po činu byl převezen na chirurgické oddělení Bulovky, kde jej ošetřoval narychlo dopravený tým lékařů a sester z Berlína. V celém zařízení byla přijata mimořádná bezpečnostní opatření, platil absolutní zákaz vstupu do nemocnice a v  areálu i přilehlém okolí hlídkovaly stovky po zuby ozbrojených příslušníků SS. Přes všechny tyto kroky Heydrich po několika dnech zemřel na vnitřní zranění a otravu krve.

Neblahé a smutné období okupace dnes návštěvníkům nemocnice připomíná nejen pamětní deska na hlavní budově, ale i chirurgický pavilon, nesoucí jméno MUDr. B. Budína, umučeného gestapem.

Po 2. světové válce navázala Nemocnice Bulovka na svoji pověst vynikajícího lékařského pracoviště a stala se jednou z našich předních nemocnic. V roce 1952 se toto zařízení stalo klinickou základnou pro doškolování lékařů. V téže době bylo vytvořeno Centrum klinické výuky infekčních chorob a v roce 1955 byla otevřena jedna z prvních infekčních klinik v Evropě, která dodnes spolupracuje se všemi třemi lékařskými fakultami Univerzity Karlovy. Roku 1978 byl zahájen provoz ortopedické kliniky ve zbrusu nové budově a o dva roky později začal pacientkám sloužit i nový gynekologicko-porodnický pavilon. V souvislosti se zahájením úzké spolupráce při výuce lékařů a se zřizováním klinik začalo toto zdravotnické zařízení vystupovat pod dnešním názvem Fakultní nemocnice Na Bulovce.

Trocha statistiky

Historický přehled ředitelů Fakultní nemocnice Na Bulovce

Období	Jméno ředitele
1931 - 1934	doc. MUDr. Josef Horák
1934 – 1946	prof. MUDr. Klement Weber
1946 – 1949	prof. MUDr. Karel Přeborský
1949 – 1953	MUDr. Josef Eineigel
1953 – 1982	doc. MUDr. Václav Pánek, CSc.
1982 – 1986	MUDr. Vladimír Mohelský
1986 – 1990	MUDr. Augustin Špírek
1990 – 1994	MUDr. Zdeněk Vagner
1994 – 1995	MUDr. Vlastimil Chromčák
1995 – 1999	Ing. Ivo Blažek
2000 – 2001	MUDr. Antonín Martínek, CSc.
2001 – 2004	MUDr. Jaroslav Štrof, CSc., MBA
2004 – 2005	MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA
2005 – 2005	MUDr. Jan Podlaha
2005 - 2009.	Ing. Petr Sláma
2009 - .	MUDr. Kateřina Toběrná

Historický přehled přednostů klinik (dříve vedoucích oddělení)

Dermatovenerologická klinika

od roku 1954 katedra ILF, od roku 1986 2. LF UK

1934 – 1945	prof. MUDr. K. Hübschmann, DrSc.
1945 – 1954	MUDr. Hugo Paukert
1954 – 1960	prof. MUDr. Jan Obrtel, DrSc.
1960 – 1970	doc. MUDr. Adolf Kůta, CSc.
1970 – 1990	prof. MUDr. Anna Fadrhoncová, DrSc.
1990 – 1995	doc. MUDr. Pavel Barták
1995 – 1998	prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc.
1999 – 2004	MUDr. Renata Schmiedbergerová
2004 - .	prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc.

Chirurgická klinika

od roku 1975 klinika a katedra ILF

1931 – 1934	MUDr. Josef Horák
1934 – 1944	prof. MUDr. Jan Levit
1944 – 1945	prof. MUDr. Dick
1945 – 1976	prof. MUDr. Jan Knobloch, DrSc.
1976 – 1985	prof. MUDr. Josef Novák, DrSc.
1986 – 1991	prof. MUDr. Miloš Hájek, CSc.
1991 - .	prof. MUDr. František Antoš, CSc.

Klinika gynekologicko-porodnická

v letech 1987 – 1991 a poté od roku 2001 katedra ILF

	prof. MUDr. Josef Gauss
	doc. MUDr. Jiří Moudrý
	MUDr. Jiří Pros
	MUDr. Adolf Bernard
1972 – 1978	doc. MUDr. Jan Šturma, CSc.
1978 – 1987	MUDr. Mirko Hůlek
1987 – 1991	doc. MUDr. Vincent Bak
1991 – 2001	MUDr. Jaroslav Blovský
2001 - .	prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc.

Infekční klinika

od roku 1931 infekční oddělení, jako fakultní pracoviště začala působit po 2. světové válce. V 60. letech 20. století se pražská fakulta rozdělila na tři části a v 80. letech bylo formální rozštěpení dokonáno zřízením čtyř pracovišť, které mají společný provoz.

1. 1. LF UK

1967 – 1987	prof. MUDr. Karel Kouba, DrSc.
1987 – 1989	doc. MUDr. Eva Sixtová, CSc.
1989 – 1991	doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc.
1991 – 2005	doc. MUDr. Alena Lobovská, CSc.
2005 - .	doc. MUDr. Michal Holub, PhD.

2. FDL/2. LF UK

1945 – 1967	doc. MUDr. Jaroslav Procházka
1967 – 1994	prof. MUDr. Jiří Havlík, DrSc.
1994 - .	doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc.

3. LFH/3. LF UK

1952 – 1978	prof. MUDr. Václav Kredba, CSc.
1978 – 1995	prof. MUDr. Václav Vacek, CSc.
1995 - .	doc. MUDr. Jiří Beneš, CSc.

4. subkatedra ILF/IPVZ

1980 - 1997	MUDr. Jiří Vaništa, CSc.
1997 - .	doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc.

Ortopedická klinika

od roku 1964 klinika a katedra ILF

1945 – 1978	prof. MUDr. Rudolf Pavlanský, CSc.
1978 – 1990	doc. MUDr. Miroslav Slavík, CSc.
1990 – 1995	prof. MUDr. Zdeněk Matějovský, DrSc.
1995 - .	prof. MUDr. Pavel Dungl, DrSc.

Klinika plastické chirurgie

od roku 1997 subkatedra IPVZ, od roku 2001 klinika I. LF

1997 - .

doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc.

Klinika pneumologie a hrudní chirurgie

od roku 1931 plicní oddělení, od roku 1932 Ústav pro studium tuberkulózy, v roce 1952 Výzkumný ústav tuberkulózy, od roku 1969 Výzkumný ústav pro tuberkulózu a respirační nemoci, od roku 1991 Ústav plicních nemocí, v roce 1995 sloučen s FN Na Bulovce a zároveň získává statut kliniky 3. LF UK

1931 – 1932	doc. MUDr. Richard Foit
1932 – 1939	prof. MUDr. Jaroslav Jedlička
1939 – 1942	doc. MUDr. Josef Skládal
1942 – 1945	Dr. Willibald Lang
1945 – 1950	doc. MUDr. Josef Skládal
1950 – 1971	doc. MUDr. Rudolf Křivinka
1971 – 1976	MUDr. Pavel Krákora
1976 – 1987	MUDr. Rudolf Feuereisl, DrSc.
1987 – 1990	MUDr. Jiří Erban, CSc.
1990 – 1992	doc. MUDr. Luděk Trnka, DrSc.
1992 – 1993	MUDr. Václava Bártů
1993 – 1995	MUDr. Rudolf Vodrážka
1995 – 1997	MUDr. Pavel Fiala, CSc.
1997 - .	prof. MUDr. Petr Zatloukal, CSc.

Radiodiagnostická klinika

od roku 1953 katedra ÚDL

1931 – 1949	doc. RNDr. MUDr. Bohumír Poland
1949 – 1966	MUDr. Josef Slanina, CSc.
1966 – 1976	prof. MUDr. Slavoj Věšín, DrSc.
1976 – 1993	prof. MUDr. Jaromír Kolář
1993 – 2006	prof. MUDr. Josefa Bohutová
2006 - .

Ústav radiační onkologie

od roku 1951 samostatný ústav, od roku 1976 Radioterapeutický ústav, od roku 1990 Ústav radiační onkologie, v roce 1999 přičleněn k FN Na Bulovce, od roku 2001 je součástí 1. LF UK

1936 – 1940	doc. MUDr. František V. Novák
1940 – 1976	doc. MUDr. Miloš Fořt
1976 – 1990	MUDr. Vladimír Kubec
1990 – 1999	MUDr. Milan Lapeš
1999 – 2001	MUDr. Vladimíra Stáhalová
2001 - .	prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

Ústav soudního lékařství

2. LF Univerzity Karlovy

2000 - 2007.	prof. MUDr. Ivan Bouška, CSc.
2007 - .	MUDr. Michal Beran, Ph.D.

Historický přehled primářů oddělení

Anesteziologicko-resuscitační oddělení

1963 – 1968	MUDr. Pavel Schenk
1970 – 1995	MUDr. Dimitrij Miloschewsky
1995 - .	MUDr. Tomáš Beran

Oddělení dětské chirurgie

1957 – 1986	MUDr. František Fojtík
1986 – 1989	MUDr. Zdenka Beranová, CSc.
1989 – 2005	MUDr. Vlastimil Chromčák
2005 - .	MUDr. Karel Harvánek

Oddělení funkční diagnostiky

od května 2006 začleněné pod Centrum preventivní péče

1976 – 2002	MUDr. Alexandra Fajtová
2002 - .	MUDr. Jan Zeman

Oddělení fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace

1931 – 1954	doc. MUDr. Karel Přerovský
1954 – 1976	MUDr. Arnošta Rydvalová
1976 – 1991	MUDr. Věra Soběslavská
1992 - .	MUDr. Karel Fojtík

I. Interní oddělení

1931 – 1954	prof. MUDr. Klement Weber, DrSc.
1954 – 1956	prof. MUDr. Hora
1956 – 1974	MUDr. Ladislav Symon
1975 – 1986	doc. MUDr. Jan Nedbal, CSc.
1986 – 1988	MUDr. Helena Janotová
1988 – 1990	MUDr. Jiří Kotouš
1990 – 1998	MUDr. Dagmar Kolářová
1999 - .	MUDr. František Paďour

II. Interní oddělení

1931 – 1957	doc. MUDr. Richard Fojt
1958 – 1984	doc. MUDr. Zdeněk Mařatka
1984 – 1989	doc. MUDr. Josef Osten
1990 – 1996	MUDr. Vojtěch Suchan
1996 – 2000	MUDr. Antonín Martínek
1999 - .	MUDr. Jiří Koskuba

Oddělení klinické biochemie a imunologie

1954 – 1988	MUDr. Karel Mašek
1988 – 1997	MUDr. Petr Wagner
1998 – 2007.	Ing. Renata Janotová
2008 – .	MUDr. Eugen Liška

Oddělení klinické hematologie a krevní transfúze

1969 – 1983	MUDr. Helena Šejdová
1983 – 1999	MUDr. Olga Auzská
1999 - .	MUDr. Alena Trpáková

Oddělení klinické mikrobiologie

1949 – 1953	doc. MUDr. Josef Viklický
1954 – 1961	doc. MUDr. V. Vágner
1961 – 1987	MUDr. Karel Dvorský
1987 - .	MUDr. Blanka Horová

Neonatologické oddělení

2006 - .

MUDr. Martin Čihař

Neurologické oddělení

1931 – 1969	prof. MUDr. Otakar Janota
1969 – 1984	MUDr. Rudolf Vojíř, CSc.
1984 – 1991	doc. MUDr. Marie Filipová, CSc.
1992 - .	MUDr. Ing. Svojmil Petránek, CSc.

Oddělení léčby bolesti

od května 2006 zahrnující Centrum následné ošetřovatelské péče

1996 - .

MUDr. Dana Vondráčková

Oční oddělení

1947 – 1952	doc. MUDr. Jiří Jirman
1952 – 1981	MUDr. F. V. Michal, DrSc.
1981 – 1993	doc. MUDr. J. Boguszaková, CSc.
1993 – 2002	MUDr. Olga Šíblová
2002 - .	MUDr. Břetislav Brožek, CSc.

Otorinolaryngologické oddělení

1931 – 1964	MUDr. Vít Horníček
1964 – 1980	prof. MUDr. Karel Bláha, DrSc.
1980 – 1989	prof. MUDr. Otakar Šíbl, CSc.
1989 – 1992	MUDr. Ivan Průcha
1992 – 1995	MUDr. Emil Mařík
1995 - 2007.	MUDr. Jaroslav Veselý
2007 - .	MUDr. Tomáš Podlešák

Patologicko-anatomické oddělení

1931 – 1952	prof. MUDr. Václav Jedlička
1953 – 1975	doc. MUDr. Josef Viklický
1976 – 1991	MUDr. Helena Roubková
1991 – 1994	MUDr. V. Trnka
1994 – 2002	MUDr. Zdeněk Kinkor
2002 - .	MUDr. Kamila Benková

Pediatrické oddělení

1949 – 1964	MUDr. Berthold Epstein, DrSc.
1964 – 1982	MUDr. Roman Gostof, DrSc.
1982 – 1995	prof. MUDr. Václav Špičák, CSc.
1995 - .	MUDr. Martin Fuchs

Stomatologické oddělení

1943 - .	MUDr. Jaroslav Pokorný
1981 – 1990	MUDr. Mlynářová
1990 – 1998	MUDr. Anna Blechová
1998 - .	MUDr. Ladislav Strnad

Urologické oddělení

1931 – 1936	doc. MUDr. Josef Rejsek
1936 – 1951	prof. MUDr. Karel Kovařovic
1951 – 1960	MUDr. Josef Braun
1961 – 1976	doc. MUDr. Václav Pačes, CSc.
1976 – 1979	MUDr. Josef Rössler
1980 – 1993	MUDr. Václav Tománek
1994 - 2006.	MUDr. Zdeněk Gilbert
2006 - .	Doc. MUDr. Jaroslav Novák, CSc.

Historický přehled vrchních sester a ostatních vedoucích pracovníků

Kliniky:

Klinika	Jméno
DER	Kaloušová B.	Veselá-Pospíšilová M.	Teřlová M.	Goldschmidtová S.	Šejnová M.	Křemenová K.
GPK	Ješátková M.	Pavlasová R.	Zelenková J.	Hlináková V.	Jandovská H.
CHIR	Odstrčil M.	Jelínková F.	Hofmanová S.	Bubeníčková J.
INF	Sochůrková R.	Moroviánová M.	Dohnalová L.	Kalinová L.	Novotná K.
ORT	Bubeníčková J.	Maierová M.	Fořtová E.
KPHCH	Pospíšilová J.	Tuhá K.	Kubalíková E.	Jirásková M.	Janásová N.
KPCH	Čacká M.	Pírková J.	Bališová I.
RDG	Šimůnková A.	Kohout J.
ÚRO	Kačirková K.	Košťálová J.

Oddělení:

Oddělení	Jméno
ARO	Chudobová B.	Dokoupilová H.	Kožmínová H.
DCHIR	Kalinová H.	Výborná J.
OFD	Bc. Parezová I.
FBLR	Dubová O.	Máchová J.
I. INT	Kramerová M.	Petzová Z.	Kopřivová D.	Bc. Štirandová E.
II. INT	Cikánková O.	Kristová J.	Karlovská M.	Mirtlová H.	Jakubů H.	Hrubá J.
OKBI	Mašková H.	Vémolová M.
OKHT	Gabriel	Orlová J.	Fíbrová M.
OKM	Šterclová M.	Krucká V.	Šenoltová H.
NEU	Frintová Dvořáková M.	Eger B.	Našincová	Potzová L.	Novotná I.	Jurošková H.
OLB	Chudobová B.
OFT	Tošovská J.	Dvořáková M.	Peštová B.	Růžičková M.
ORL	Pecháčková V.	Mazačová J.	Kalitová E.	Ehlenová A.
PAT	Benoniová E.
PED	Chalupová M.	Nováková H.	Šikýřová M.
URO	Svobodová Z.	Pístecká D.	Karlovská M.	Hrudková E.
NEO	Bc. Saxlová J.